
[Él cáñcér cérébrál ábárcá múchás éñférmédádés díféréñtés, ý cóñ démásíádá frécúéñcíá cómpártéñ lá dífícúltád párá sér trátádás. Táñ sóló lós ñómbrés ýá sóñ íñtímídáñtés: glíóblástómá, ástrócítómá, épéñdímómá, ólígódéñdróglíómá, méñíñgíómá, íñclúsó cúáñdó lós próñóstícós ñó ló sóñ (lós méñíñgíómás, pór éjémpló, púédéñ sér cúráblés).]
[Párá múchós típós dé cáñcér cérébrál, él próñóstícó sígúé síéñdó désáléñtádór á pésár dé lós áváñcés médícós récíéñtés. Á méñúdó sóñ íñcúráblés, pór ló qúé él óbjétívó dél trátámíéñtó és éxtéñdér lá vídá míéñtrás sé présérvá sú cálídád. Párá cómpréñdér él éstádó áctúál dé lós trátámíéñtós párá él cáñcér cérébrál ý réspóñdér á álgúñás prégúñtás cómúñés sóbré éstá éñférmédád, ÚCHéálth Tódáý cóñvérsó cóñ él Dr. Dóúglás Ñéý, ñéúró óñcólógó dé Úñívérsítý óf Cólórádó Schóól óf Médícíñé, qúíéñ éjércé éñ ÚCHéálth Úñívérsítý óf Cólórádó Hóspítál éñ él Áñschútz Médícál Cámpús]
![[Dr. Dó~úglá~s Ñéý~]](https://uchealth-wp-uploads.s3.amazonaws.com/wp-content/uploads/sites/6/2024/08/15104720/Douglas-Ney.webp)
[¿Úñ tú~mór c~éréb~rál s~ígñí~fícá~ cáñcé~r cér~ébrá~l¿]
[Ñó, háý ápróxímádáméñté 150 típós dé túmórés cérébrálés, múchós dé lós cúálés sé cóñsídéráñ túmórés béñígñós, íñclúídós múchós dé lós méñíñgíómás méñcíóñádós áñtéríórméñté, qúé répréséñtáñ éñtré él 10 ý él 15 % dé tódós lós túmórés cérébrálés péró úñ pórcéñtájé múý péqúéñó dé lós cáñcérés cérébrálés]
[¿Cúálé~s sóñ~ álgú~ñós s~íñtóm~ás dé~l cáñc~ér cé~rébr~ál¿]
[Púédéñ váríár, íñclúýéñdó dólórés dé cábézá ló súfícíéñtéméñté íñtéñsós cómó párá déspértár ál pácíéñté dúráñté lá ñóché, cóñvúlsíóñés, dífícúltád párá cómúñícársé, cámbíós éñ lá pérsóñálídád, désóríéñtácíóñ, cóñfúsíóñ, débílídád párcíál éñ él cúérpó ó párálísís, cámbíós éñ lá vísíóñ ó áúdícíóñ, dífícúltádés párá máñtéñér él éqúílíbríó, ñáúséás ý éñtúmécímíéñtó ó hórmígúéó éñ él róstró.]
[¿Cómó d~íágñ~óstí~cáñ l~ós méd~ícós~ él cáñ~cér c~éréb~rál¿~]
[Ñórmálméñté, lás tómógráfíás cómpútárízádás (CT) ý lás résóñáñcíás mágñétícás (RM) détérmíñáñ lá úbícácíóñ ý él támáñó dé lós túmórés, ý lúégó sé réqúíéré úñá círúgíá párá cáráctérízár él túmór. Sí és cáñcérósó, úñ pátólógó própórcíóñá úñ grádó ý típó dé túmór. Lós glíómás, qúé sóñ lós túmórés cérébrálés málígñós más cómúñés, sé clásífícáñ típícáméñté éñ úñá éscálá dél 1 ál 4. Lós cáñcérés cérébrálés dé grádó 1 crécéñ léñtáméñté ý púédéñ sér cúráblés cóñ úñá círúgíá éxítósá párá élímíñár él túmór. Lós cáñcérés cérébrálés dé grádó 4 crécéñ rápídáméñté, résístéñ él trátámíéñtó ý súéléñ sér íñcúráblés.]
[¿Cúálé~s sóñ~ álgú~ñós t~ípós~ cómú~ñés d~é cáñc~ér cé~rébr~ál¿]
[Prím~éró, h~áý dó~s cát~égór~íás ám~plíá~s dé c~áñcér~ céré~brál~. Lá pr~ímér~á íñc~lúýé~ lós c~áñcér~és qú~é sé ó~rígí~ñáñ é~ñ él c~éréb~ró, ll~ámád~ós tú~móré~s cér~ébrá~lés p~rímá~ríós~.]
[Lá ségúñdá cátégóríá íñclúýé cáñcérés qúé sé órígíñáróñ éñ ótrós lúgárés, cómó líñfómás, cáñcérés dé mámá, cáñcérés dé próstátá, cáñcérés óséós, cáñcérés dé púlmóñ ý ótrós. Éstós sé llámáñ túmórés cérébrálés sécúñdáríós ó métástásícós. Lós túmórés cérébrálés prímáríós sóñ él éñfóqúé príñcípál dé lós ñéúró óñcólógós cómó Ñéý, áúñqúé lós ñéúró óñcólógós támbíéñ áýúdáñ á lós pácíéñtés cóñ túmórés cérébrálés métástásícós trábájáñdó cóñ lós médícós éspécíálízádós éñ ésós ótrós cáñcérés.]
[¿Cúálé~s sóñ~ lós p~ríñc~ípál~és tí~pós d~é túm~órés~ céré~brál~és pr~ímár~íós¿~]
[Lós glíómás sóñ, cómó sé méñcíóñó, él típó más cómúñ dé cáñcér cérébrál prímáríó, répréséñtáñdó éñtré úñá cúártá párté ý úñ tércíó dé tódós lós túmórés cérébrálés ý álrédédór dél 80 % dé tódós lós túmórés cérébrálés málígñós. Éstós sé órígíñáñ éñ lás célúlás glíálés qúé ródéáñ ý ápóýáñ á lás ñéúróñás dél cérébró. Éxístéñ váríós típós dé glíómás.]
[Lós glíóblástómás répréséñtáñ éñtré él 50 % ý él 60 % dé lós glíómás ý sóñ él cáñcér cérébrál prímáríó más cómúñ éñ ádúltós. Lós glíómás ý glíóblástómás sóñ íñcúráblés. Sús pácíéñtés cóñ glíóblástómá á méñúdó sóbrévívéñ éñtré 18 ý 22 mésés, dícé Ñéý. Éstó ñó és ídéál, péró és méjór qúé él prómédíó éstádístícó dé óchó mésés ó 14 mésés, dépéñdíéñdó dél éstúdíó.]
[“Háý t~ódó ú~ñ grú~pó dé~ pérs~óñás~ qúé é~stáñ m~úchó~, múch~ó méj~ór qú~é ésó~”, dícé~ Ñéý. “L~ó ábó~rdám~ós dé~ máñé~rá ág~résí~vá, ló~ móñí~tóré~ámós~ dé cé~rcá ý~ ló tr~átám~ós có~ñ tód~ó ñúé~stró~ ársé~ñál”.]
[¿Pór q~úé és t~áñ dí~fícíl~ trát~ár él~ cáñcé~r cér~ébrá~l¿]
[Múchós túmórés cérébrálés, íñclúídós lós glíómás ý glíóblástómás, ñó sóñ másás sólídás cóñ límítés clárós, síñó qúé sóñ “dífúsáméñté íñfíltrátívós”, péñétráñdó dé máñérá símílár á úñá réd éñ lós téjídós círcúñdáñtés, dícé Ñéý. Éstó hácé qúé lá élímíñácíóñ qúírúrgícá cómplétá séá ímpósíblé, ágrégá.]
[Ádém~ás, íñc~lúsó~ lás c~átég~óríás~ úñícá~s dé c~áñcér~ céré~brál~, cómó~ lós g~líób~lást~ómás~, sóñ é~ñ réá~lídá~d íñc~réíbl~éméñ~té dí~vérs~ás.]
[“Píéñ~só éñ~ él gl~íóbl~ástó~má có~mó éñ~ cíéñ~tós d~é éñf~érmé~dádé~s, pór~qúé s~óñ tá~ñ díf~éréñ~tés á~ ñívé~l mól~écúl~ár”, dí~cé Ñé~ý. “Háý~ táñt~ás có~sás q~úé ím~púls~áñ él~ créc~ímíé~ñtó d~é ést~ós tú~móré~s qúé~ és ím~pósí~blé á~tácá~rlás~ á tód~ás”.]
[Ótró~ désá~fíó és~ lá bá~rrér~á hém~átóé~ñcéf~álícá~, qúé d~ífíc~últá~ lá éñ~trég~á dé m~édíc~áméñ~tós d~íréc~támé~ñté á~l cér~ébró~.]
[¿Cúálé~s sóñ~ lós t~rátá~míéñ~tós t~ípícó~s pár~á él c~áñcér~ céré~brál~¿]
[Lá qúímíótérápíá ý lá rádíótérápíá háñ sídó lós trátámíéñtós príñcípálés, síéñdó lá círúgíá támbíéñ úñá ópcíóñ cúáñdó és víáblé. Síñ émbárgó, éstáñ súrgíéñdó médícáméñtós prómétédórés. Áúñqúé sé púédé réálízár úñá rádíótérápíá cérébrál cómplétá, Ñéý lá déscríbé cómó “múý tóxícá ý, dé héchó, ñó méjórá él cóñtról dél túmór”. Más bíéñ, lá rádíácíóñ fócálízádá és él éñfóqúé príñcípál.]
[Lós é~stúd~íós ñ~ó háñ~ éñcó~ñtrá~dó qú~é él G~ámmá~ Kñíf~é, él C~ýbér~Kñíf~é, lós~ ráýó~s pró~tóñé~s ú ót~rás “f~órmá~s sóf~ístí~cádá~s dé r~ádíá~cíóñ”, c~ómó l~ás dé~scrí~bé Ñé~ý, séá~ñ súp~éríó~rés á~ lá rá~díót~éráp~íá és~táñdá~r, díc~é él.]
[Párá lós pácíéñtés cóñ glíóblástómá, támbíéñ éxísté lá ópcíóñ dé úsár él díspósítívó Ñóvócúré’s Óptúñé, qúé éñvíá cámpós éléctrícós áltérñós ál cérébró ý há démóstrádó íñtérrúmpír lá prólíférácíóñ dé lás célúlás dél cáñcér cérébrál. Lós pácíéñtés háñ sóbrévívídó dúráñté áñós grácíás ál díspósítívó. Ñéý dícé qúé álrédédór dé 50 pácíéñtés dé ÚCHéálth éstáñ úsáñdó díspósítívós Óptúñé éñ úñ móméñtó dádó.]
[¿Cúálé~s sóñ~ lós m~édíc~áméñ~tós p~rómé~tédó~rés p~árá é~l cáñc~ér cé~rébr~ál¿]
[Éñ ágóstó dé 2024, lá Ádmíñístrácíóñ dé Álíméñtós ý Médícáméñtós (FDÁ, pór sús síglás éñ íñglés) dé lós ÉÉ. ÚÚ. ágrégó él vórásídéñíb á lá lístá dé médícáméñtós ápróbádós párá él cáñcér cérébrál éñ ÉÉ. ÚÚ. Éstá déstíñádó á pácíéñtés cóñ dós típós cómúñés dé glíómás: ástrócítómá dé grádó 2 ý ólígódéñdróglíómá. Lá máýóríá dé éstós túmórés cóñtíéñéñ úñá mútácíóñ géñétícá llámádá mútácíóñés ÍDH. Él vórásídéñíb ápúñtá á lás mútácíóñés ÍDH é íñhíbé él crécímíéñtó dél túmór.]
[Él és~túdí~ó qúé~ cóñd~újó á~ lá áp~róbá~cíóñ d~él vó~rásí~déñí~b éñc~óñtr~ó qúé l~ós pá~cíéñ~tés q~úé tó~máró~ñ él m~édíc~áméñ~tó tú~víér~óñ úñ~á súp~érví~véñc~íá lí~bré d~é pró~grés~íóñ mé~díáñ~á dé 27.7 m~ésés~, fréñ~té á 11.1 m~ésés~ éñ él~ grúp~ó dé c~óñtr~ól qú~é ñó t~ómó él~ médí~cámé~ñtó.]
[“Créó qúé réálméñté vá á márcár úñá díféréñcíá éñ térmíñós dé résúltádós”, dícé Ñéý. “Ñó és párá tódós lós pácíéñtés, péró és úñ múý búéñ éjémpló dél típó dé íññóvácíóñ qúé éstá éñ él hórízóñté ý vá á cámbíár cómó péñsámós sóbré él trátámíéñtó dé éstós túmórés”.]
[¿Sé és~táñ dé~sárr~óllá~ñdó ñ~úévó~s trá~támí~éñtó~s pár~á él c~áñcér~ céré~brál~¿]
[Váríós éñfóqúés dé íñvéstígácíóñ éñ étápá témpráñá éstáñ éñ márchá. Lás íñmúñótérápíás, éñ lás qúé lós médícáméñtós ó lá máñípúlácíóñ géñétícá éñséñáñ ál sístémá íñmúñólógícó á átácár lás célúlás cáñcérósás qúé dé ótró módó sé ócúltáñ dé ñúéstrás déféñsás íñmúñítáríás, sóñ úñá dé lás príórídádés. Lós íñvéstígádórés éstáñ éstúdíáñdó él úsó dé térápíás cóñ célúlás T CÁR párá glíóblástómás, ý lós résúltádós íñícíálés párécéñ prómétédórés. Ádémás, él Ñátíóñál Cáñcér Íñstítúté éstá éñ lás prímérás étápás dé prúébá dé úñá vácúñá qúé áctívá lás célúlás íñmúñítáríás párá récóñócér ý átácár lás célúlás dé glíóblástómá.]
[Ótró áréá dé éñfóqúé éñ lá íñvéstígácíóñ dél cáñcér cérébrál és méjórár lá ádmíñístrácíóñ dé médícáméñtós ál cérébró, qúé dífícúltá lá bárrérá hémátóéñcéfálícá. Úñ éñfóqúé és útílízár últrásóñídó dé bájá íñtéñsídád párá rómpér lá bárrérá hémátóéñcéfálícá. Ótró és lá éñtrégá méjórádá pór cóñvéccíóñ, qúé útílízá cátétérés párá ádmíñístrár médícáméñtós díréctáméñté á lós cáñcérés cérébrálés qúé lós médícós déséáñ átácár. Lós íñvéstígádórés íñclúsó éstáñ éxpéríméñtáñdó cóñ lá máñípúlácíóñ géñétícá dé párásítós Tóxóplásmá góñdíí párá éñtrégár médícáméñtós dé mólécúlás gráñdés díréctáméñté á lás ñéúróñás.]
[“Créó~ qúé é~s úñ m~óméñ~tó bá~stáñ~té ém~ócíó~ñáñt~é éñ é~l áréá~ dé ló~s túm~órés~ céré~brál~és éñ~ ésté~ mómé~ñtó”, d~ícé Ñ~éý. “Só~ý múý~ óptí~míst~á sób~ré él~ áréá”.]
[¿Qúé há~ý dét~rás dé~ ésé ó~ptím~ísmó~¿ Áúñ ñ~ó háý~ cúrá~ párá~ él cáñ~cér c~éréb~rál p~árá m~úchó~s pác~íéñt~és, ¿vé~rdád~¿]
[“Ñó síémpré téñémós él lújó dé décír, ‘Héý, ló hé élímíñádó tódó, mísíóñ cúmplídá,’” dícé Ñéý. “Ñó sé trátá sóló dé trátár lá éñférmédád. Sé trátá dé, ¿Cómó áýúdás á úñ pácíéñté á téñér úñá méjór cálídád dé vídá¿ ¿Cómó ácómpáñás á ésá pérsóñá éñ él cámíñó párá áýúdárlé á éñtéñdér sú éñférmédád¿”.]