[Lá pr~íñcí~pál c~áúsá~ dé ví~sítá~s á úr~géñc~íás r~élác~íóñá~dás c~óñ lá~ márí~húáñ~á sé l~lámá~ CHS ó~ síñdr~ómé d~é híp~érémé~sís p~ór cá~ññáb~íñóí~dés. ¿Q~úé és é~l CHS~¿]

[CHS á~féct~á á lá~s pér~sóñá~s qúé~ cóñs~úméñ~ díár~íámé~ñté ý~ á lár~gó pl~ázó m~áríh~úáñá~, cáús~áñdó~ dóló~r dé é~stómá~gó sé~véró~ ý épí~sódí~ós dé~ vómít~ós ré~cúrr~éñté~s. Á có~ñtíñ~úácí~óñ, ló q~úé ús~téd ñ~écés~ítá s~ábér~.]
[Ñóv. 22, 2024]
[hómbré éñ cásá sóstéñíéñdó sú éstómágó pór él dólór. CHS, ábrévíátúrá éñ íñglés párá él síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé, áféctá á lós qúé cóñsúméñ máríhúáñá díáríáméñté ý dé fórmá prólóñgádá, cáúsáñdó dólór dé éstómágó íñtéñsó ý épísódíós récúrréñtés dé vómítós. Fótó: Géttý Ímágés.]
[CHS, á~brév~íátú~rá éñ~ íñgl~és pár~á él s~íñdró~mé dé~ hípé~rémés~ís cá~ññáb~íñóí~dé, áf~éctá~ á lós~ qúé c~óñsú~méñ m~áríh~úáñá~ díár~íámé~ñté ý~ dé fó~rmá p~róló~ñgád~á, cáú~sáñd~ó dól~ór dé~ éstóm~ágó í~ñtéñ~só ý é~písó~díós~ récú~rréñ~tés d~é vómí~tós. F~ótó: G~éttý~ Ímág~és.]

[Lá rá~zóñ pr~íñcí~pál p~ór lá~ qúé l~ós có~ñsúm~ídór~és dé~ márí~húáñ~á bús~cáñ á~ýúdá~ éñ lá~s sál~ás dé~ émér~géñc~íá és~ pór l~á éñf~érmé~dád c~óñóc~ídá c~ómó s~íñdró~mé dé~ hípé~rémés~ís cá~ññáb~íñóí~dé, ó C~HS.]

[Él Síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé ó CHS ócúrré éxclúsíváméñté éñtré áqúéllós qúé háñ cóñsúmídó máríhúáñá dúráñté áñós, ý, pór ló géñérál, á díáríó. Ímplícá dólór dé éstómágó sévéró ý épísódíós dé vómítós qúé púédéñ dúrár díás, sóló párá dísmíñúír ý résúrgír sémáñás ó mésés déspúés. Sí bíéñ háý trátámíéñtós párá álívíár él dólór ý lás móléstíás, sóló háý úñá cúrá, ý ésó és córtár él cóñsúmó dé cáññábís. Párá cóñócér lás últímás ñóvédádés sóbré CHS, ÚCHéálth Tódáý sé réúñíó cóñ él Dr. Kéññóñ Héárd, prófésór dé Médícíñá dé Émérgéñcíá éñ Úñívérsítý óf Cólórádó Schóól óf Médícíñé ý jéfé dé lá séccíóñ dé tóxícólógíá médícá dé ésé dépártáméñtó. Átíéñdé á pácíéñtés éñ lós dépártáméñtós dé úrgéñcíás dé ÚCHéálth Úñívérsítý óf Cólórádó Hóspítál éñ Áñschútz Médícál Cámpús ý éñ él ÚCHéálth Híghláñds Ráñch Hóspítál.]

[¿Qúé tá~ñ cóm~úñ és é~l Síñd~rómé~ dé hí~pérém~ésís~ cáññ~ábíñ~óídé~ ý ést~á áúmé~ñtáñ~dó él~ ñúmér~ó dé p~ácíé~ñtés~ qúé l~ó pré~séñt~áñ¿]

[Dr. Ké~ññóñ~ Héár~d]
[Dr. Ké~ññóñ~ Héár~d]

[“És dífícíl sábérló”, áfírmá Héárd. Éstó sé débé, éñ párté, á qúé ñó éxísté úñ códígó dé díágñóstícó párá él síñdrómé dé hípérémésís pór cáññábís. Cúáñdó lós pácíéñtés sóñ dádós dé áltá dé úñ dépártáméñtó dé émérgéñcíás dé ÚCHéálth, él díágñóstícó ófícíál súélé sér “vómító”, áúñqúé lós détállés dél CHS sé régístráñ éñ lás ñótás dél hístóríál médícó.]

[Dé máñérá áñécdótícá, Héárd séñálá qúé lá cáñtídád dé pácíéñtés cóñ síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé cúýós síñtómás sóñ ló súfícíéñtéméñté grávés cómó párá térmíñár éñ él hóspítál párá récíbír trátámíéñtó sé há éstábílízádó éñ úñó ó dós cásós pór díá éñ él Úñívérsítý óf Cólórádó Hóspítál.]

[Péró él ríésgó pódríá éstár áúméñtáñdó désdé úñá pérspéctívá ñácíóñál. Véíñtícúátró éstádós ý él Dístrító dé Cólúmbíá pérmítéñ él úsó récréátívó dé máríhúáñá, ý lá légálízácíóñ récréátívá éstárá éñ lás bólétás dé vótácíóñ éñ Flórídá, Dákótá dél Súr ý Dákótá dél Ñórté éñ ñóvíémbré. Ádémás, úñá éñcúéstá ñácíóñál sóbré él úsó dé drógás éñ ÉÉ. ÚÚ. dé 2022 éñcóñtró qúé más dé 4.5 míllóñés dé pérsóñás dé 18 á 25 áñós cóñsúméñ lá drógá á díáríó ó cásí á díáríó, cóñ úñ 81 % cúmplíéñdó lós crítéríós párá él trástórñó pór cóñsúmó dé cáññábís. Ésé és él típó dé cóñsúmó éxcésívó qúé própícíá él síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé.]

[¿Cúálé~s sóñ~ lás c~áúsá~s dél~ síñdr~ómé d~é híp~érémé~sís c~áññá~bíñó~ídé¿~]

[Lá cáúsá dél síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé és óbvíá (cóñsúmó éxcésívó ý prólóñgádó dé máríhúáñá) ý místéríósá, pórqúé lós médícós é íñvéstígádórés ñó cóñócéñ lós déséñcádéñáñtés éxáctós. Ló qúé éstá cláró és qúé él THC (tétráhídrócáññábíñól), él íñgrédíéñté psícóáctívó dél cáññábís, ý ótrós cáññábíñóídés pérmáñécéñ éñ él cúérpó dúráñté múchó tíémpó pórqúé, cómó díjó Héárd, “vívéñ éñ tú grásá”.]

[“Éñtó~ñcés~, és pó~síbl~é qúé~ lás p~érsó~ñás ñ~ó ló f~úméñ~ áctí~vámé~ñté, p~éró á~úñ ás~í pódr~íáñ té~ñér ú~ñá cá~ñtíd~ád bá~stáñ~té sí~gñíf~ícát~ívá d~é THC~ (tétr~áhíd~rócá~ññáb~íñól~) sálí~éñdó~ dé sú~ síst~émá, ý~ púéd~é sér~ súfí~cíéñ~té pá~rá dé~séñc~ádéñ~ár ló~s síñt~ómás~”, díjó~.]

[¿Qúé sé~ púéd~é hác~ér éñ~ cásá~ párá~ álív~íár l~ós síñ~tómá~s dél~ síñdr~ómé d~é híp~érémé~sís c~áññá~bíñó~ídé¿~]

[Lás dúchás ó báñós cálíéñtés á méñúdó áýúdáñ, ý él álívíó dé lós síñtómás á trávés dé métódós cómó éstós sóñ úñá séñál révéládórá dé qúé él próblémá és réálméñté síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé. Péró Héárd ádvíérté qúé, sí bíéñ múchás pérsóñás íñfórmáñ qúé sé síéñtéñ méjór déspúés dé dúchás ó báñós cálíéñtés, “ésó ñó párécé sér táñ úñívérsál cómó íñícíálméñté péñsábámós”.]

[Ý, pór~ súpú~éstó~, déjá~r dé ú~sár m~áríh~úáñá~, qúé é~s lá úñ~ícá s~ólúc~íóñ á l~árgó~ pláz~ó.]

[¿Qúé tr~átám~íéñt~ós méd~ícós~ fúñc~íóñá~ñ pár~á álí~víár~ lós s~íñtóm~ás dé~ síñdr~ómé d~é híp~érémé~sís c~áññá~bíñó~ídé é~ñ éñt~órñó~s dé á~téñc~íóñ méd~ícá¿~]

[Lós líqúídós íñtrávéñósós ý úñ áñtíémétícó (médícácíóñ párá détéñér él vómító) sóñ dós éñfóqúés éstáñdár, dícé Héárd. Él áñtíémétícó cómúñ, óñdáñsétróñ, párécé ñó fúñcíóñár, ágrégá. Áfórtúñádáméñté, úñ médícáméñtó más áñtígúó, drópérídól, párécé sér éféctívó párá détéñér él vómító.]

[Péró ócásíóñálméñté, lós pácíéñtés qúé llégáñ á úñ hóspítál cóñ ló qúé íñícíálméñté párécé síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé púédéñ téñér páñcréátítís, gástrítís, éñférmédád pór réflújó gástróíñtéstíñál (ÉRGÉ), ápéñdícítís ú ótrós próblémás. Ásí qúé, dícé Héárd, éstós pácíéñtés á méñúdó térmíñáñ pásáñdó pór múchás prúébás.]

[“Ñúés~tró p~rímé~r trá~bájó~ és áv~éríg~úár q~úé és l~ó qúé~ éstá m~ál, ý é~só ló~ hácé~ úñ pó~có có~mplí~cádó~”, dícé~, pórq~úé él~ síñdr~ómé d~é híp~érémé~sís c~áññá~bíñó~ídé s~é pár~écé á~ múch~ás ót~rás c~ósás~”.]

[Áúñqúé lá légálízácíóñ dé lá máríhúáñá há sídó úñ fáctór éñ él áúméñtó dé cásós dél síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé, lá crécíéñté ácéptácíóñ sócíál dél cóñsúmó dé cáññábís há áýúdádó á lós médícós á ídéñtífícár él síñdrómé más rápídáméñté, ýá qúé lós pácíéñtés sóñ más ábíértós sóbré sú úsó, dícé Héárd.]

[Pór m~ás mís~éráb~lé qú~é púé~dá sé~r él s~íñdró~mé dé~ hípé~rémés~ís cá~ññáb~íñóí~dé, dí~jó Hé~árd, l~ós pá~cíéñ~tés ñ~ó ñéc~ésít~áñ cí~rúgíá~ ý ñó é~s úñ r~íésg~ó mór~tál. L~á méj~ór só~lúcí~óñ és s~ímpl~é: déj~é dé ú~sár m~áríh~úáñá~ ý méj~órár~á, áség~úrá.]

[¿Háý á~lgúñ g~rúpó~ démó~gráfí~có qú~é pár~ézcá~ sér m~ás pró~péñs~ó ál s~íñdró~mé dé~ hípé~rémés~ís cá~ññáb~íñóí~dé¿]

[Éñ lós prímérós áñós dé lá légálízácíóñ dé lá máríhúáñá récréátívá éñ Cólórádó, lós hómbrés jóvéñés éráñ más própéñsós á ápárécér éñ lós dépártáméñtós dé émérgéñcíá cóñ él síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé, dícé Héárd. Péró á médídá qúé él cóñsúmó dé máríhúáñá sé há géñérálízádó, lós pácíéñtés dé éñtré 40 ý 50 áñós éstáñ llégáñdó cóñ él síñdrómé dé hípérémésís cáññábíñóídé, ý síñ úñ pátróñ pártícúlár cóñ réspéctó ál géñéró ó lá rázá. Lós pácíéñtés géríátrícós sígúéñ síéñdó rárós, dícé.]

[¿Éxís~téñ v~áríé~dádé~s dé m~áríh~úáñá~ qúé s~é háý~áñ íd~éñtí~fícá~dó có~mó pr~ótéc~tórá~s cóñ~trá é~l síñd~rómé~ dé hí~pérém~ésís~ cáññ~ábíñ~óídé~¿]

[Ñó.]

[¿Qúé ót~rós p~róbl~émás~ rélá~cíóñ~ádós~ cóñ l~á már~íhúá~ñá és~táñ ví~éñdó~ él dé~párt~áméñ~tó dé~ émér~géñc~íá éñ~ éstó~s díás~¿]

[Áúñqúé lá psícósís íñdúcídá pór él cáññábís (támbíéñ llámádá síñtómás psícótícós ásócíádós ál cáññábís, ó CÁPS) há récíbídó átéñcíóñ récíéñtéméñté, párécé sér pócó ráró, ý lás pérsóñás cóñ próblémás dé sálúd méñtál cómó él trástórñó bípólár, lá áñsíédád, lá psícósís, lá déprésíóñ, lá ádíccíóñ ý lós trástórñós dé pérsóñálídád córréñ máýór ríésgó.]

[Támbíéñ sé há éñcóñtrádó qúé él cáññábís tíéñé éféctós cárdíóváscúlárés. Lá máríhúáñá cóméstíblé, débídó ál rétrásó éñ él ímpáctó psícóáctívó dél fármácó débídó á lá ñécésídád dé dígéstíóñ, púédéñ llévár á vísítás á lós dépártáméñtós dé émérgéñcíás, ál ígúál qúé lá éxpósícíóñ áccídéñtál dé ñíñós á lós cóméstíblés éñ pártícúlár (él cáññábís és pérjúdícíál párá lós ñíñós éñ géñérál). Síñ émbárgó, Héárd séñálá qúé lós cásós pédíátrícós háñ dísmíñúídó, grácíás á lás médídás qúé há tómádó lá íñdústríá dél cáññábís éñ Cólórádó, álgúñás ímpúéstás pór légíslácíóñ, éñ cúáñtó ál émpáqúétádó ý lá dósífícácíóñ íñdívídúál.]

[Désd~é qúé~ Cóló~rádó~ légá~lízó l~á ‘már~íhúá~ñá mé~dící~ñál’, á~súmó~ qúé h~áý bé~ñéfí~cíós~ médíc~ós. ¿És~ ésó c~íért~ó¿]

[Álgúñás pérsóñás cóñ próblémás cómó épílépsíá, ésclérósís múltíplé, dólór cróñícó ý ñáúséás píéñsáñ qúé lá máríhúáñá lés áýúdá. Péró ñó éstá cláró qúé táñ éféctívá és. Héárd ý ótrós médícós dícéñ qúé lá fáltá dé éstúdíós sólídós ý révísádós pór éxpértós sóbré lá éféctívídád dél cáññábís sígúé géñéráñdó dúdás. Sú éstátús fédérál cómó drógá dé Schédúlé Í (Lístá Í) sígúé póñíéñdó óbstácúlós á lós ésfúérzós dé íñvéstígácíóñ médícá.]

[“Ñósótrós sómétémós á lós fármácós á úñá éválúácíóñ éstáñdár dé éfícácíá ý ségúrídád párá vér sí áýúdáñ cóñ lá cóñdícíóñ qúé séá”, díjó Héárd. “Ésó réálméñté ñó há súcédídó cóñ él cáññábís. Ásí qúé, cómó médícó, mé résúltá dífícíl décír, ‘Óh, él cáññábís és úñ médícáméñtó'”.]

[Á méd~ídá q~úé áv~áñzá~ñ lás~ dróg~ás ré~créá~tívá~s, háý~ péór~és, áñá~dé.]

[“Sí qú~íéré~ñ háb~lár d~é úñá~ dróg~á réc~réát~ívá, l~és dí~ré áhó~rá mí~smó q~úé pá~só mú~chó m~ás tíé~mpó c~úídá~ñdó á~ pácí~éñté~s qúé~ tíéñ~éñ pr~óblé~más c~óñ él~ álcó~hól ý~ lás m~étáñ~fétá~míñá~s qúé~ cóñ é~l cáñ~ñábí~s”, díj~ó.]

[Ábóú~t thé~ áúth~ór]

[Tódd Ñéff hás wríttéñ húñdréds óf stóríés fór Úñívérsítý óf Cólórádó Hóspítál áñd ÚCHéálth. Hé cóvéréd scíéñcé áñd thé éñvíróñméñt fór thé Dáílý Cámérá íñ Bóúldér, Cólórádó, áñd hás táúght ñárrátívé ñóñfíctíóñ át thé Úñívérsítý óf Cólórádó, whéré hé wás á Téd Scrípps Féllówshíp récípíéñt íñ Éñvíróñméñtál Jóúrñálísm. Hé ís áúthór óf “Á Béárd Cút Shórt,” á bíógráphý óf á rémárkáblé próféssór; “Thé Lásér Thát’s Cháñgíñg thé Wórld,” á hístórý óf lídár; áñd “Fróm Járs tó thé Stárs,” á hístórý óf Báll Áéróspácé.]